Proč nevěřit tomu, že koronavirus Číňané vyrobili

adminUncategorized

Byl, nebo nebyl… SARS-CoV-2 vyrobený v laboratoři? Většina vědců, zdá se, říká, že téměř určitě je virus přírodního původu. Myslí si to také zpravodajská komunita USA. Přesto je hlavním obhájcem alternativní hypotézy, tedy že virus pochází z čínské laboratoře, prezident Trump.

Málokdo si na problém může udělat fundovaný názor opírající se o odborné znalosti a přímé důkazy: málokdo je totiž zkušený virolog, který má přístup do laboratoře, a k tomu vzorky viru. Znamená to, že máme být všichni v této debatě neutrální, bez názoru?

Neznamená. Máme znalost kontextu.

Zásadní kontext je následující: jak častý je v případě nebezpečného viru, který se masově rozšíří v populaci, jeho původ u zvířat (hypotéza A), resp. umělé vytvoření (hypotéza B).

Každý si může vygooglit, že A není zcela výjimečná situace, že před ní vědci (a Bill Gates) opakovaně varovali a že tzv. zoonóza je tím pravděpodobnější, čím více lidstvo expanduje do míst, která dříve obývala jen zvířata.

Naopak B je bezprecedentní situace. Pokud by to byl případ SARS-CoV-2, šlo by o zcela mimořádný čin.

Jelikož B je mimořádné tvrzení, které se zcela vymyká dosavadní zkušenosti (na rozdíl od A), jsou to zastánci teorie „virus byl vyrobený v laboratoři“, kteří musí přinést výjimečné důkazy, že tomu tak opravdu je. To se dosud nestalo.

Neznamená to, že se nakonec nemůže ukázat, že virus opravdu vznikl v laboratoři. Ale nyní se to jeví jako mnohonásobně méně pravděpodobné. Proto nemá smysl tuto hypotézu šířit, naopak smysl dává chtít po jejích proponentech přesvědčivé důkazy. Ty nemusíme chtít nebo očekávat osobně, nejsme přeci virologové. Ale můžeme očekávat, že pokud Trump a jeho klika ví, jak doložit umělý původ viru, tak s těmito informacemi seznámí odborníky na celém světě. Ani to se neděje.

Spekuluje se také o možnosti nechtěného úniku přírodního viru z čínské laboratoře. V tom případě by se jednalo stále o A. Varianta A, v níž virus unikl z laboratoře, je však stále o dost méně pravděpodobná než skutečnost, že k přenosu došlo ve Wuhanu na mokrém trhu.

Výbornou přednášku na téma posuzování mimořádných tvrzení (a konspiračních teorií) měl Kamil Gregor na konferenci Krimyš před pár lety. Mimo jiné upozorňuje, že váha dokladů by měla být přímo úměrná mimořádnosti tvrzení.

Gregorova rovnice pro posuzování pravděpodobnosti tvrzení vypadá takto:

dobře formulované tvrzení
+
zahrnutí všech alternativních tvrzení
+
důkazy a doklady
+
absence důkazů a dokladů
+
mimořádnost tvrzení

=

náš závěr

Praktické příklady a fakt, že se vlastně jedná o Bayesovské usuzování (jehož proponentem ve společenských otázkách je třeba Philip Tetlock), můžete nastudovat ze záznamu a podkladů Gregorovy přednášky. Je dostupná na na webu manipulátoři.cz.