Přeskočit na obsah
Hledat

Písmo a barvy

Velikost písma
Barvy

Nastavení si pamatuje tento prohlížeč.

Lekce 1 ze 7 · 8 min

Proč tomu věříme: emoce, opakování a spěch

Dezinformace nemíří na hloupé lidi. Míří na chvíle, kdy spěcháme, bojíme se nebo se zlobíme.

Zkuste to sami: co na vás tlačí?

Klepněte na místa, která na vás tlačí: strachem, spěchem nebo výzvou ke sdílení. Nic nevadí, když nenajdete všechno – hned potom vám ukážeme, kde tlak byl. Pozor: ne každá zpráva je manipulace.

Když na zprávě nic podezřelého nevidíte, zvolte „Nevidím nic podezřelého“.

Kolo 1 ze 3 · Nalezeno: 0

Ilustrační příklad

Zpráva, kterou vám přeposlala známá

POZOR, VARUJTE VŠECHNY!!! Ve vodě z kohoutku prý našli nebezpečné látky. Úřady to tají, aby nebyla panika. Pošlete to dál, než to smažou!

Ukázka č. 239

Proč to funguje i na chytré lidi

Naletět neznamená být hloupý. Tyhle zprávy míří na tři obyčejné vlastnosti lidské hlavy.

1. Emoce přepínají do rychlého režimu. Když se lekneme nebo rozzlobíme, jednáme rychle a méně si všímáme detailů. Výzkum ukazuje, že kdo se při čtení spoléhá hlavně na pocit, uvěří nepravdivé zprávě snáz.

2. Co slyšíme potřetí, zní pravdivěji. Psychologové tomu říkají iluze pravdy. Opakované tvrzení nám připadá důvěryhodnější, i když jsme původně věděli, že pravdivé není. Známé totiž snadno zaměníme za ověřené.

3. Spěcháme a nečteme. Velká analýza sdílení na Facebooku zjistila, že zhruba tři čtvrtiny sdílených odkazů lidé poslali dál, aniž na ně klikli. Většinou nejde o zlou vůli. Jen jsme se nezastavili.

Výzkumníci z MIT prošli asi 126 000 příběhů, které se v letech 2006–2017 šířily na Twitteru. Nepravdivé zprávy se dostaly dál a rychleji než pravdivé. A nešířili je hlavně roboti, ale lidé.

Dobrá zpráva

Většina toho, co denně čtete, dezinformace není. Cílem kurzu není přestat věřit všemu. Cílem je vědět, čemu věřit a proč. A když se lidé na chvilku zastaví a zeptají se „je to přesné?“, sdílejí nepravdy méně. To umí každý.

Přísady poplašné zprávy

Zapněte a vypněte přísady a sledujte, jak se z obyčejné informace stane poplašná zpráva. Fakt se přitom nezmění.

Ilustrační příklad

Příspěvek na sociální síti

POZOR, hrozí požár! Okamžitě vypněte telefon!⁠ Po poslední aktualizaci se u některých telefonů rychleji vybíjí baterie. Odborníci potvrzují, že je to nebezpečné.⁠ Výrobci to před vámi tají.⁠ Sdílejte, ať to vidí všichni!⁠

  1. Strach a spěch: Poplach a výzva jednat hned vypínají přemýšlení.
  2. Neurčití odborníci: Kteří odborníci a kde to řekli? Jméno chybí.
  3. „Tají to“: Tvrzení, které nejde ověřit ani vyvrátit.
  4. Výzva ke sdílení: Dělá z vás posla dřív, než si cokoli ověříte.

Všechny čtyři přísady naráz: z drobné nepříjemnosti je poplašná zpráva. Fakt se přitom nezměnil.

Ověřte si porozumění

Kvíz · 0/3
  1. 1. Stejné varování vám během večera přišlo od tří známých. Co z toho plyne?

  2. 2. Zpráva vás opravdu rozzlobila. Jaký je nejlepší první krok?

  3. 3. Proč nepravdivé zprávy sdílejí i rozumní lidé?

Našli jste v lekci chybu nebo nepřesnost?Nahlásit chybu

Co dál

Hotovo? Další lekce: Co je co: zpráva, názor, reklama, satira a omyl (8 min)

Na další lekce stačí účet zdarma, tuhle lekci k němu připíšeme.

Založit účet a pokračovat →