„9 z 10“: čísla, která klamou

Tři otázky na každé číslo

1. Z kolika? „9 z 10“ může znamenat devět lidí z deseti, ale taky 900 z tisíce. To je velký rozdíl. Stejně je to s procenty: „nárůst o 200 %“ je i to, když se něco stalo loni jednou a letos třikrát.

2. Kdo to měřil – a kdo za to zaplatil? Ptali se náhodně vybraných lidí, nebo jen nadšených zákazníků? Dělala průzkum firma, která výrobek prodává?

3. Ve srovnání s čím? „Nejlepší výsledek v historii“ – a jak to vypadalo loni ve stejnou dobu? A jak jinde?

Grafy, které přehánějí

Graf vypadá jako přesný důkaz. Stačí ale, aby svislá osa nezačínala nulou, a malý rozdíl vypadá jako obrovský. Řekněme, že jeden sloupec ukazuje 92 a druhý 95. Když osa začíná na 90, je druhý sloupec na obrázku dvaapůlkrát vyšší – i když rozdíl jsou jen 3 body.

Britský statistický úřad to má ve svých pravidlech pro grafy jasně napsané: osa sloupcového grafu má vždycky začínat nulou. Když uvidíš graf, podívej se nejdřív na čísla na ose.

Spolu neznamená kvůli

„Žáci, kteří snídají, mají lepší známky. Takže snídaně zlepšuje známky!“ Možná. Ale možná ti, kdo snídají, taky víc spí nebo mají doma víc klidu na učení. To, že dvě věci jdou spolu, ještě neznamená, že jedna způsobuje druhou.

Klasický příklad: když je horko, prodá se víc zmrzliny a víc lidí se spálí od slunce. Zmrzlina za spáleniny nemůže – za obojím je léto.

Víc najdeš v Atlasu triků: Procenta bez základu, Zavádějící graf a Souvislost ≠ příčina.