Přeskočit na obsah
KRITICKY.cz

Menu

Vzhled
Velikost písma
Rozhodování ve skupině

Zprůměrovaný nesouhlas

Rozdílné odhady se zprůměrují nebo odloží, místo aby se zjistilo, proč se liší – a informace, kterou měl jen jeden člověk, se ztratí.

Když se odhady lidí výrazně liší, je to cenná informace: někdo ví nebo vidí něco, co ostatní ne. Zprůměrováním nebo odložením „extrémů“ se tahle znalost ztratí a skupině zůstane jen falešný pocit shody.

Příklad · Smyšlená ukázka
Pět kolegů odhaduje, kolik lidí přijde na den otevřených dveří: 80, 90, 100, 110 a 400. Vedoucí řekne: „Čtyři sta je úlet, počítejme se stovkou.“ Nikdo se nezeptá, proč kolegyně napsala 400. Věděla, že o akci letos bude mluvit regionální rádio a přijedou školy z okolí.

Jak to poznáte

  • Odhady jsou daleko od sebe, a přesto se rovnou počítá průměr.
  • Krajní hodnoty se označí za „úlet“ a vyřadí se bez otázky proč.
  • Ten, kdo měl odlišný odhad, nedostal slovo.
  • Výsledek se prezentuje jako shoda, i když žádná nebyla.

Jak to ověřit a co dělat

  • Požádejte autory nejnižšího a nejvyššího odhadu, ať vysvětlí, z čeho vycházejí.
  • Zapisujte si důvody, ne jen čísla – a zjistěte, která informace ostatním chyběla.
  • Po diskusi nechte všechny odhadnout znovu; teprve druhé kolo má smysl zprůměrovat.
  • Do plánu napište rozpětí (třeba 80–400) a připravte se na obě krajnosti.

Karta se vejde na jednu stránku A4 – do třídy, na nástěnku nebo pro rodiče a prarodiče.

Procvičte si to

Lekce a články, ve kterých tento trik hledáte červenou tužkou.

Další triky z kapitoly Rozhodování ve skupině.

Všechny triky v atlasu →

Zprůměrovaný nesouhlas: jak trik poznat a ověřit | Kriticky.cz